sobota 24. září 2011

Něco na ručičky

 Blíží se nám podzim a potom přijde i zima. Tak jsem nelenila a už na jaře jsem si uháčkovala nátepníky.
 Řídím.Ptáte se co? No jen auto a tak vím jak je ten volantík studený. Takže tyhle ty nátepníky jsou řídící.
Snad mi s nimi bude v autíčku teplo. Bude to co by dup a budou tady první mrazíky.Straším a zatím to tak venku vůbec nevypadá,že už bude říjen. Doma mi zimu připomíná už i Vojtíšek. Chodí po domě v zimních rukavicích už týden a ptá se kdy bude sníh. Nojo z bazénu přímo na sáňky,to by bylo pro děti to pravé. Ale ta představa ,že v sobotu uklidíte bazén a v neděli hrrrrrk dva metry sněhu a jdete uklízet . No nechám to na vaši představivosti,moje byla hrozná.
Tak prosím Vás, přeji Vám ještě hodně krásných slunečných dnů jako dneska a s tím sněhem raději počkáme,vaše Eva.

pátek 23. září 2011

Vločkování

V červené

Polotovary

V bílé

Hotový pytlíček
Na přání jedné osůbky ,jsem poslední dobou o volných večerech vyšívala vánoční pytlíčky. Co chodím do práce je umění si na vyšívání najít čas.Tak aspoň na chvíli se mi podařilo držet jehličku,kterou opět odkládám do jehelníčku a nevím ,nevím asi tam bude dlouho.

Podzimní

Břečťanový věneček a plody podzimu-dýňová semínka jako kytičky.

Náš strážce domečku -tentokrát v podzimním.

sobota 17. září 2011

Lisování kytiček


 Martínek měl úkol ze školy. Donést vylisované kytičky. A tak maminka běhala po zahrádce ,po kopečku před domem a u tety a sháněla nějaké kytičky. Nakonec jsem přece jen něco donesla.
 Nasušeno a vylisováno.
 Povíjnice nachová-sukénka jak od baletky.
 Lichořeřišnice
 Svlačec převislý
Kopretina


Omlouvám se za kvalitu fotek .Vojtíšek si hrál s foťákem a nastavil mi ISO úplně nějak nesmyslně a já o tom nevěděla a tak mám všechny fotky rozmazané. 

středa 14. září 2011

Liquére je na světě

Natrháno a obráno

Jde se vařit

Přecedíme

Degustace musí být
Milé dámy,slečny ,přítelkyně,ale i úplně náhodné návštěvy-konečně je tady a chutná.
V neděli odpoledne jsem šla na černý bez. No šla, spíš jela autíčkem. Jela jsem za náš hřbitůvek,který je až kousek za vesnicí a kousek pod lesem obklopený poli. Od tohoto hřbitůvku vede polní cesta ,kamenitá a obrostlá různými keři. Šípkem,hlohyní,trnkami a ovocnými planými stromky.Hemžilo se to tu různými ptáčky a to byla smůla pro mě,protože pro mě tu nic nezbylo a černý bez byl úplně ozobán. Takže zpátky do autíčka a hledat další keře. Nakonec jsem přece jen našla,ale bylo to za pět dvanáct. Už byl tak přezrálý,že když jsem ho trhala čekala mě pěkná sprška černých bobulek (nechtějte vědět kde jsem večer v koupelně našla rozmačkanou kuličku-jo přesně tam,tam dole,jsem se v prvním momentě lekla,kde jsem vzala tak nacucanýho klíšťáka a že prasknul,pak mi to došlo a když to viděl táta, málem prasknul taky,ale smíchy) .Nakonec jsem dorazila domů s pár štípanci od komárů,kyticí podzimních plodů do vázy a plným kyblíkem černého bezu.
A protože to trvalo, než jsem něco našla, nechala jsem si výrobu tohoto moku na druhý den.
Už jsem se těšila jak se pustím do přípravy.Takže pro Vás menší postup:
Kuličky dostaneme z větviček nejlépe vidličkou a snažíme se trefovat do předem nachystané misky,některé sice sem tam honíme po stole nebo i po zemi,ale většina je uvnitř. Potom je zalejeme vodou  a pořádně propláchneme a vybereme škaredě se tvářící kuličky a všemožné plavce i neplavce. Dáme do hrnce zalejeme litrem  vody a 15 minut vaříme (pozor šumí). Po uvaření přecedíme a do šťávy přidáme cukr a vanilkový cukr a necháme 5 minut vařit. Do vychladlého přidáme rum a kávu. Hotový likér nalejeme do sklenic a dáme někam hodně daleko ,vysoko a hluboko,aby jsme ho dlouho nemohly najít.Jinak by byl vypit v rekordním čase.
Ingredience:
Necelé 3 litry kuliček černého bezu
1 litr vody
4 lžíce uvařené kávy
90 dkg krystal. cukru
1 vanilkový cukr
1/2 litru rumu

DOBROU CHUŤ přeje Eva

středa 7. září 2011

Opět pár fotek z dovolené

Zámek Raduň. Nádherný interiér. Romantický a pro nás co máme rádi ruční práce prostě úchvatný.Škoda ,že se tu nesmí fotit. Tolik háčkovaných  a paličkovaných věcí jsem nikde na zámku neviděla.Kdo může ať se zajede podívat,jak mají zařízenou koupelnu,dětský pokojík,pokojík chůvy. Prostě nádhera. A co se mi nejvíc líbilo,tak točitým schodištěm jsme se dostali do přízemí kde na mě kouklo  krásné umyvadélko ,které mělo po stranách odkládací mušličky na mýdlo.Nádhera.

Hradec nad Moravicí. Když jsme dojeli ,myslela jsem ,že jsme v Anglii.

Nebo snad u Walta Disneyho

Zákoutíčko.Tento hrad skrývá restaurace a hotel. A bránou se dostaneme k zámku,který prošel rekonstrukcí. A po druhé světové válce a komunistické éře v něm skoro nic nezůstalo. Ale památkáři se snaží a už některé místnosti jsou zařízené skoro jako za dob posledních majitelů. Potomci žijí dnes v Brazílii a zámku se zřekli z finančních důvodů. Interiér se zařizuje podle zachovalých starých fotek.A je to úžasné sledovat jak se to zdařilo.

Zámek

Bílá věž-vodárna

To jsou naši vojáci.

Nádherné panty.

Cesta na zámek,klikatila se jako had do kopce.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...