Jsem opět teta

Honzíček

Tak jsme se konečně dočkali. S termínem porodu si Honzík hlavu nelámal a nechal nás ještě osm dní čekat. A to jsme také s napětím čekali jestli to nebude třeba také Zuzanka. Rodičové chtěli překvapení. Ale mi tajně doufali v Honzíčka pokračovatele rodu,jelikož to jsme dvě sestry a jeden bratr,který už má čtyřletou holčičku a s třetím dítkem už nepočítají.Takže povedlo se a vypadá to i na černé vlásky ,po dědovi jediný vnouček s černým kohoutem.

Řádně jsme jej zapili,tak snad bude zdráv a vyroste z něho chlap jako hora ,už teď maminku překvapil se svými 3850g.

Tak ti Honzíčku přejeme do nového života jen to nej.

Tak, která z vás bude první....

.....a nechá si vyrobit takovéto krásné jehlice?

Hotovo

 Co dodat,konečně hotovo a pytlíčky mohou odcestovat někam do Prahy.

 Obšívání osnovy na  šňůrku mi dalo trošku časově zabrat.Ale nevzdala jsem to.

 Všechny v bílé a v červené.

V odpoledním sluníčku.

Přeji příjemný zbytek večera,Eva.

Podzim

 Podzimní barvy jsou nejkrásnější,když takhle krásně svítí sluníčko. Jakmile nám naprší bude po kráse.

 Schodiště lemované psím vínem je v těchto dnech okrasou našeho domečku.

 Barvy,barvičky.

Mullenbekia

 Příprava na stěhování domů do tepla. Kdo by ji neznal -Mullenbekia. Kytička ,která má ráda vlhko a na přesušení reaguje okamžitým shozem lístečků. Její stonky se využívají na vyvazování dekorací,nebo omotávání drátěných srdíček nebo věnečků. A protože se blíží dny chladné pomalu se bude stěhovat domů do tepla ,jen najít místečko s dostatkem světla a menší teplotou.

Dvě krasavice

Koníček ,koník,kůň

Fríský kůň

Nádherná stvoření.Na živo ,na papíře ,barevně ,černobíle. Pořád jim to sluší.