Když jsem si pořídila pejska s dlouhou srstí,svatosvatě jsem si slibovala,že se o něj postarám. Tedy hlavně o tu srst. Však také na internetu psali ,že se to dá ,stačí dvakrát týdně pročesat. No dokud délka nepřesáhla asi tak pět cm ,tak to fakt šlo.
Denisek držel a snad i vypadalo,že si to užívá.
No jo .Jenže přišel podzim a nám se něco stalo s chloupky. Hlavně poporostly a začaly nějak houstnout. Vytahování všudy přítomných větviček šlo čím dál hůř. A rozčesávání v místech jako za ušima ,pod nožkama ,na prdelce dávalo čím dál tím víc zabrat. Následné koupání v listopadu ukázalo ,že je to nad mé síly ,Deniska to po hodině strávené v koupelně už přestávalo bavit a po pravdě ,mě taky.
A tak došlo k nejhoršímu .Dostal se pod nůžky a strojek přímo mé maličkosti.
Já vím ,žádná sláva to teda není. Chtěla jsem mu nechat aspoň hlavu chlupatou a ocásek. Nakonec zůstal jen ocásek . Zatím má sestřih jen halabala,ale jak se oteplí zavítáme k lazebníkovi,aby ho trošku doladil.A pokud dá bůh necháme dorůst páčo ,nožky a zkusíme udržovat aspoň to a ocásek.
Zatím vypadá jako pouliční směs,ale budeme doufat.
Jo a když jsem ho včera dostříhala,tak jsem zavolala kluky ,ať se jdou kouknout.
Jejich reakce: ,,Cos to udělala. Jé to je jako Denisek.!
A já na to,že ať vidí jak vypadá,kdyby náhodou utekl z domu.Přece jen ta změna je trošku větší.
Jo a Véna, naše stařešina se musela jít přesvědčit úplně z blízka a očuchat si ho jestli to je jako on.
No ani se ji nedivím ,už taky špatně vidí,že takhle, tak to asi nečekala.
A na závěr ponaučení:
Nepřesvědčujte sami sebe v něco co nedokážete splnit.
Ach jo.
