Čepička

Krásný poslední zářijový den to byl. U nás plné koše suchého prádla a mezi tím prádlem jsem sušila čepičku pro malou slečinku.

Tak doufám ,že se bude líbit .

Pěkný večer,Eva

Viróza

Sklátila mě viróza,tak brzy po létě. Je to nemilé ,ale je to tak. Minulý týden v pondělí jsem se pravdě podobně nakazila od synovečka a v práci ještě pojistila pěkně spoceným tílkem.

A aby toho nebylo málo ,tak jsem to pojistila úterní návštěvou soudu . Čekání dvě a půl hodiny na chodbě ,kde byl průvan a nebyl ani automat s kávou na zahřátí udělal své. 

V práci jsem se snažila,ale to tempo mě ubíjelo a tak jsem to v pátek vzdala  a vzala si dovolenou na zotavenou :-) .

Takže deka ,teplý čaj ,zaplá televize ,děti u počítače a háček do ruky. Když bylo tak krásně na práci venku a já se válela doma ,tak aspoň ten háček jsem nenechala na pokoji.

A tak jsem z příze Kačenka a háčku č.4 uháčkovala dvě čepky pro Vojtíška.

A teď dodělávám ten můj slavný kulaťák ,už mi chybí jen jedna řada,ta bude nejdelší.

Pěkný večer,Eva.

Bílá

Před nedávnem jsem tu ukazovala obrázky upravené pergoly . Tak dnes pár foteček police a pár věciček natřených na bílo, které teď dělají parádu pod pergolou na polici.

Forma na máslo a špuntovačka.

Klícka pro ptáčka. Ještě nemá bidélko a tak ptáček odpočívá u špuntovačky.

Staré váhy nemůžou chybět.

A tady zase nemůžou chybět naši chlupáči. Ta pohoda,tak bych se taky jednou chtěla mít. Tak třeba v dalším životě budu hýčkaným mazlíčkem.

Pěkný večer,Eva.

Moje veledílo

Chtěla jsem ho mít taky,ten KULAŤÁK,tak jsem se do něj vrhla .Už někdy v polovině základního kruhu mi došlo ,že to bude pětiletka jako Brno. Ale nedala jsem se a po upletení základu, jsem háček někdy v květnu zapíchla do klubka vlny, klubko zamotala do uháčkovaného základu a dala uležet do skříně . Sem tam ,asi tak dvakrát jsem provedla kontrolu jestli se mi náhodou někam neodstěhoval a nevrátil hotový .Bohužel. A tak mi nezbylo než se do něj konečně pustit . S odhodláním a nabytými silami na háček jsem začala. 

Vybrala jsem si opravdu jednoduchý vzorek takže to přibývá, teda aspoň ze začátku. Teď ,když finišuji, to trošku drhne, jestli se to tak dá nazvat. Šnečí tempo-jedna řada za večer. Ale už mi chybí jen sedm řad-juchú.

Už se těším (doopravdy z toho mám hrůzu) až budu šít tu spodní část. Nikdy jsem takový polštář nešila,tak to vypadá ,že budu volat S O S  a prosit o pomoc u své švagrové.

A tohle by měl být vánoční polštářek. No tak uvidíme ,které vánoce bude ležet na pohovce.

Moc pěkný den ,Eva

Dýně

Také vám na zahrádce rostou dýně? Já se musím přiznat ,mě né. Ale budu obdarována jednou velkou krasavicí. A už jsem zvědavá co do ní letos vykouzlíme. Píši vykouzlíme,protože se určitě neobejdu bez pomoci mých dvou loupežníků a dýně ,teda hlavně její zbytky a semínka, budou určitě po celé jídelně.

A tak se nechte inspirovat jako já . Já to letos vidím na tu děrovanou jako cedník. Ta se mi moc líbí.

A tohle také není k zahození,jen mi chybí ještě dvě dýně. No ale abyste věděli,tak já dostanu dýni od mé mamče. A protože jich má pět a my jsme čtyři rodiny ,které budou mít tu čest být obdarováni,mohla bych za tmavého podvečera popadnout kolečka a ty dýně si NENÁPADNĚ vypůjčit. Ale to funění pod tíhou dýní by mě asi prozradilo.

Tak se mějte hezoučky.

PS: už jen dvě návštěvy a budu mít desítku-  Aleluja,aleluja .

Parádní lustr

Na netu jsem holky  narazila na krásný lustr,prostě nádhera. Po chvilce jsem zjistila že fotka níže ,k tomu lustru také patří a málem mi vypadly oči z důlku ,když jsem viděla z čeho jako je.

No paráda ,nevím kdo na to přišel ,ale vypadá to na chlapa .Asi nevěděl co stím,když ho přítelkyně opustila a něco po sobě zanechala.

Toto by mě fakt ani ve snu nenapadlo.


Tak se mějte hezky a sluníčkový den přeje ,Eva.

Naše torpédo

Tak naše torpédo v klidu,což nebývá moc často.V devíti měsících se tomu ani nedivím,jen aby mu to nezůstalo.

Běhání pro aportek ho moc baví,jen to předání je trošku delší,přece jen je to kořist a v tu chvíli je jen jeho.

Tady předvádí únik vpravo.

A tady vlevo.

Při zavolání ke mě nikdy nejde krokem ,ale letí jako to torpédo.

Teď,teď mě rychle vyfoť,když mám vítr ve vlasech. Jsem to ale kluk k pohledání. Však už mám i nevěstu,ale musí si ještě počkat ,přece jen jsem ještě mlaďoch.

No a tady je každodenní bitka.Ale nebojte je to oboustranné,když jeden přestane začne druhý.

Deny a Miky

Odpočívám,teda jen chvilku než najdu nějaký objekt ke zkoumání svými zuby.

Mějte se hezky -haf,haf.

Konečně září

Po delší odmlce jsem opět tu. Né že bych nechodila s kávičkou k vám na návštěvu to jsem chodila,ale než jsem si ji stihla ve vaší společnosti vypít a přečíst vaše příspěvky ,byla jsem vystrnaděna jedním nebo druhým synem.
A tak proto ten titulek.
A teď s kávičkou na stole a bez kluků,se můžu konečně i trochu rozepsat a taky vložit pár fotek z okolí našeho domečku . Některé fotečky jsou už staršího data. Ale jak vidíte tak jsme se doma nenudili a stále něco tvořili.

Takhle vypadala příprava na bazén začátkem června.

Zatěžkávací zkouška a první pokoupáníčko.

Konečná úprava.

A moje měsíční práce. Kamenná dlažba,byly to takové trošku větší puzzle.

Konečně po desíti letech jsme se rozhodli udělat naší pergole jednu stěnu .Hned je tu tepleji.

A konečně po několika letech pořádné přírůstky plaménku Montana.

Pěkný večer,Eva.