Sobotní rychlovky

                                                                           
                                                                         Tažený závin 

Kdo by ho neznal, ten tažený závin. Já ho dělala poprvé a je moc dobrý a hlavně jednoduchý.

Pokud máte zájem tady je receptík:

♥

30 dkg hladké mouky

 1 omega                    

              16 lžic piva   (150 ml)             

    ♥      

V receptu není zmínka o cukru. Já ho nedávala,ale příště zkusím dát tak ze tři lžíce,aby bylo těsto krapet sladší.

♥

Na vál prosejeme mouku,nastrouháme omegu a přidáme pivečko. Vše řádně zpracujeme v těsto ,které se nebude lepit. Jestli se lepí ,přidáme mouku. 

Potom dáme do lednice tak na hodinu odpočinout.

♥

Mezi tím si nachystáme nastrouhaná jablíčka,cukr,skořici ,vanilkový cukr , rozinky, rozpuštěné máslo a strouhanku nebo strouhané piškoty.

♥

Po hodině vytáhneme těstíčko a rozdělíme si jej na čtyři díly.

A jeden po druhém vyválíme napřed na vále a potom na utěrce-jde to velice dobře.Utěrku není potřeba sypat moukou. Já těsto netáhla rukama,ale klasicky válela. Těsto necháme na utěrce,potřeme jej máslem ,posypeme strouhankou nebo strouhanými piškoty. Poklademe jablky,posypeme cukrem,skořicí ,vanilkovým cukrem a nakonec rozinkami.

♥

Pomocí utěrky těsto svineme a dáme na plech vyložený pečícím papírem nebo podložkou na pečení ,já mám z Lídlu .Potřeme rozpuštěným máslem.

♥

Pečeme 40 minut na 180°c ,během pečení ještě dvakrát potřeme máslem.

Přeji dobrou chuť.

Rychlovka číslo dvě

♥

Srdíčko z březových větví jsem darovala sestře k narozeninám. A opravdu to byla rychlovka. Ve dvě hodiny přišel nápad,o půl třetí jsem začala motat,ve tři popadla háček ,našla předlohu na kytičku,kterou jsem si upravila na poloviční velikost a háčkovala o sto šest . Ve tři čtvrtě na čtyři popadla tavící pistoli a šup přilepit ,navázat mašličku, převléct moji maličkost ,trochu učesat, namalovat a můžeme jít .Ještě že,to nemáme tak daleko.Doma otevřeme branku, uděláme deset kroků, otevřeme branku a jsme tam .No nejni nad to ,když bydlíte vedle sebe :-)

♥

Omlouvám se za ty fotky ,ale jak píší fakt nebyl moc čas nějak aranžovat. Takže jen rychle pověsit a blesknout páč už toho světla moc nebylo.

♥

Příjemný den se sluníčkem ,přeje Eva.

Velikonoční

Ať děláme co děláme stále to jaro nepřichází a nepřichází.

A pranostika ,,Březen za kamna vlezem,duben ještě tam budem" je letos trefná.

Tak nám nezbývá si trošku toho jara donést domů. 

Větvičky kočiček  a lísky jsem dala do vázy s vodou . Uvidíme jestli překvapí a aspoň trošku ukážou svoje lístečky.

Trocha vietnamského plastu ještě nikoho nezabila,že. :-)

Žluté kvítky, snad zlatého deště vypadají pěkně a krásně svítí jako sluníčko. A jen 

pro doplnění této nevoňavé kytičky jsem utrhla asi větvičky dřínu. Tedy já  si to aspoň myslím . Když vykvetou jsou na nich malinké červené květy jako malinkatí pavoučci. 

Jsem je při natírání starého koše na bílo taky trošku šmrncla, aby na tmavém pozadí vynikli.Uvidíme jestli tu barvu přežijí.

Kočičák obecný.

A tady jeden príma kup . Věneček za čtvrtku předešlé ceny  (z 350,- na 90,-),no nekupte to.

A rámeček . Tak jak byl vytažen z půdy jen po důkladném opláchnutí . Takže původní nátěr. Chtěla jsem ho natřít na bílo, ale nebyl čas natírat a nakonec zůstal takový jaký byl . Prostě originál.

Pěkný víkend ,Eva

Jsme dva

Po vánocích jsem se vrhnula na vyšívání a tady je můj druhý vánoční polštářek.

A jak píši ,tak budou určeny na vánoční výzdobu. Takže je pěkně poskládám a uložím do skříně a budu se těšit jak je pěkně čisté a navoněné vytáhnu na svátky,a každý rok se z nich budu těšit.

Páč jsou to polštářky dívací a né válecí ,tak budu doufat že vydrží léta a moje možná nějaká  vnučka (jestli to bude ještě moderní rodit děti) v roce 2050 najde někde hluboko v moji skříni moje POKLADY a ty si třeba vezme domů a povleče s nimi svoje polštářky a dá je na svoji sedačku a bude se koukat jak ta babička byla ,nebo možná ještě je šikovná a vezme jehlu a zkusí to také a vyšije si první výšivku a dá ji mezi ty polštářky a .......bych se asi měla vrátit zpátky na zem. 

Kdo ví co bude a kde budeme.

Přeji pěkný pohodový večer,Eva.

Hotový

Příjemné pondělní dopoledne. 

Už je to tady.

Tramtadadáááá.

Jak se říká ,konečně dokončen . Moje veledílo čekalo na došití ve skříni . 

A dočkalo se.

Je heboučký a měkoučký. Jen si schrupnout.

A aby nedošlo k omylu. Tak ta modrá je ve skutečnosti fialová. Foťáček nebo já si s tím nevíme rady,jak tu fialovou nafotit. 

Miky ,tak ten se do něj pustil ,až jsem musela zasáhnout,aby mi z něj neudělal jednu velkou vytahanou příšeru. Jo drápky umí věci.

Pěkný a pokud možno bezstarostný den,Eva.

První

Můj první vánoční polštářek,ještě mě čeká pár křížků a bude hotovo.

Povlak na polštář je koupený v Jysku. Má světle béžovou barvičku a ta červená na něm pěkně vyniká.

Jak je vidět křížky jsou trošku větší než jsem zvyklá vyšívat,ale jinak to nešlo .Tkanina je řídká a tak je potřeba vyšívat přes více nitek.

Ještě mě čeká jeden .Jen zatím nevím co na něj vyšiji. Nasysleno by bylo ,jen vybrat.

Přeji pěkný den,Eva.

Srdénko z břízy

Březové

S motýlkem

Stálo to za to. Ptáte se co? Trocha  strachu ,že mě a mojí mamku někdo nachytá jak otrháváme na obecním pozemku a na obecních břízách větvičky na jarní výzdobu. No ,když jinde nerostou,jen přímo  uprostřed vesnice a na hřbitovní cestě (tam jsme také byli,že mi ruce neupadnou). Já mám takové malé autíčko fiatka,kufr nic moc a vevnitř pro dva dospěláky a dvě děti. V kufru jsem už měla pytel s hlínou na jarní přesazování,takže větévky museli jet s námi na místech v zadu.Nebudu popisovat jak jsme asi museli v tom autě vypadat,nechám to na vaší představivosti ,ale kousky větviček jsem měla až na palubovce a v tašce s nákupem . A co nám padalo z hlavy,a z pod bund, tak to už opravdu ani nevím. Ale jak píši stálo to za to.

Nejen pro Gábi

Tak jestli jsi Gábi myslela tohle. Tak kytička je z usušených růžiček a obalená pytlovinou. A stojí na stojánku na zavěšení. A ten je ze dvou kousků- kovového držáku a obyčejné střešní tašky-Hřebenáře. Ale není to můj nápad.
To jsme asi před sedmi lety jeli do Hornbachu a na zemi ležela taková opravdu hnusná papírová krabice a ještě na pohled škaredější zaprášené a rozbité kousky křidlice. A jak jsme  v té krabici začali šmejdit a našli jsme poklad, už jsme věděli ,že to bude naše. Napřed jsme museli zjistit o co jako vůbec jde. No a po pěti minutách přemýšlení byl celý obsah okamžitě naložen (co kdyby nám to někdo vyfoukl) do košíku. Cena byla lidová kus 10,-Kč.No nekup to.
Doma jsme trošku ocelovým kartáčem očistili křidlici a natřeli kovové držáky. Já osobně jich mám celkem devět. Něco pod pergolou ,u vchodových dveří a v obýváku.
Mamča má taky asi čtyři a ségra taky. A mám pocit ,že jsme jediní kdo si to koupil,poněvadž naše nadšení nad hnusnou krabicí ostatní nakupujíci jaksi nechápali a velice divně si nás prohlíželi.

Príma kup

Moje cesta do města měla úplně jiné poslání než jaký byl výsledek. Šla jsem si koupit nějaké boty nejlépe botasky v černé barvě-koupila jsem úplně bílé,skočím do švadlenky pro látku na polštáře-odcházím s taškou plnou bavlněné a vlněné příze,jdu do sekáče pro nějaké kalhoty do práce-a nesu si menší ,ale úplně nový ubrus.Samozřejmě kalhoty žádné.
No není radost se mnou nakupovat?

A tady je ten ubrus se zajdou ,kterého jsem si koupila v kauflandu.

Srdénko a růže

Srdénko

Srdénko

Růže jsem usušila,srdíčko koupila ,nalepila aranžovací hmotu, namotala to bílé vlákno-nevím jak se to jmenuje-  napíchala růžičky a ještě nějaké sušené kytičky co mi zůstali z jiné sušené kytky  a bylo to hotové . Tak  a asi tak nějak dlouho to trvalo jako tahleta jedna dlouhá věta. Srdénko.

Trošku červené do domečku

Koupila jsem si voňavé směsy,jednu tmavě červenou a druhou růžovoučkou a dala se do tvoření. Opět jsem použila věneček z březového proutí a protože jserm nemohla najít nic lepšího pod věneček ,šupla jsem tam talíř z naší jídelní sady. Položila svíčku a dokola nasypala obarvenou směs a doladila jedním květem v růžové barvě.