Vodička

Sice je jaro,ale.....

Z podzimního toulání po našem okolí jsem se zakoukala na náš Rakovec.Jeho krásné malé vodopádky a vlnky jsem si vyblískla.Teď na těchto místech je o krapet vody víc a kameny jsou pod vodou,takže není co vyfotit.

A při pohledu na vodu jsem si připomenula písničku od Hradišťanu -Modlitba za vodu.

Ubývá míst kam chodívala pro vodu
má starodávná milá, starodávná milá
 kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinu aby se napili z dlaní
ubývá míst kam chodívala pro vodu,
voda si na to vzpomíná, voda je krásná.
voda má voda má voda má

voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...
voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...
voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...
voda má voda má voda má...

 chraňte tu vodu a nedejte oslepnout prastaré zrcadlo hvězd.

 a přiveďte k té vodě koníčka, přiveďte koně vraného jak tma. Voda je smutná.

voda má voda má
voda má voda má voda má rozcuchané vlasy...
voda má voda má voda má rozcuchané vlasy...
voda má voda má voda má rozcuchané vlasy...
voda má voda má voda má...

a kdo se na samé dno potopí, kdo se potopí ke hvězdám pro prstýnek.

ubývá míst kam chodívala pro vodu
voda je zarmoucená vdova.
voda má voda má voda má

voda má voda má popelem posypané vlasy...
voda má voda má popelem posypané vlasy...
voda má voda má popelem posypané vlasy...
voda má voda má voda má

voda si na nás stýská.

voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...
voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...
voda má voda má voda má rozpuštěné vlasy...
voda má voda má voda má

Krásný potůček.

Pěkný nedělní podvečer a mnoho jarních procházek 

přeje ,Eva

Něco pro mimi

Tak trošku se u nás v práci poslední dobou nějak babičkuje. Prostě se s těmi vnoučátky roztrhl pytel.

A já pletu a pletu. Modré ,bílé,růžové ,ale i kombinace barev.

Růžové jsou objednané až na červen,ale raději jsem je upletla už teď, než začne rýpání  a práce na zahrádce.

A nějaké do šuplíku ,kdyby byly potřeba,tam se neztratí.

Do zelena.

A jedny rozpletené. Jedna hotová a druhá je v pořadí.

Tak jdu pokračovat ať můžu začít další a další a další...........

Ahojááááááá

Co odvál čas

Krásný a slunečný den máme za námi a snad máme za námi i tu zimu.

Při dnešním nahrávání fotek z foťáku, jsem s hrůzou zjistila kolik jich je a jsou tam ještě od podzimu-hrůza.

Tak jsem udělala čistku a  teď se s vámi podělím o pár zimních a vánočních. 

Byla to krása ,ale mě to stálo poškrábané auto.

Při ranním náledí jsem jela z garáže, která je mírně z kopce a místo doleva jsem jela rovně, minula jsem o pět centimetrů manželovo auto a skončila ve švagrově plotě.

Ještě že to nebylo nic hrozného.

I ptáčkům domeček promrzl. Měli nasypáno, tak snad se těm rampouchům nějak vyhnuli.

Byly tu i vánoční svátky, které jsme prožily docela v klidu, až na mé problémy se zablokovanými žebry.

Nikdy jsem nic takového nezažila, ale když se nemůžete pořádně vyspat, v práci nemůžete dělat na 100% a musíte. Nemůžete se pořádně nadechnout, řídit auto, vysávat a já nevím co ještě, tak si říkáte co udělat, aby už to přestalo.Takže já chodila na masáže. Po první masáži nasledovalo půl dne dovolené v práci a tradá odjezd pohotovost a injekce na uvolnění. Další masáž byla mobilizace žeber a pak ještě dvakrát. Pokřupalo co šlo, ale nastala trochu úleva. A pak pomohlo čtrnáct dní volno přes svátky a odpočinek.

Teď to vypadá dobře, ale záda mě sem tam pozlobí, jo musím cvičit.

Kluci se konečně dočkali.

Sváteční jednohubky.

Taky koukáte? Já čučela, když je táta tahal z konzervy.

Měla jsem tu odvahu, ale vůbec mi nechutnaly, chobotnice jedny.

Byly celé tátovi.

A to je vše z vánočních chvilek.

Příště ještě podzimní výlet do ZOO Hodonín.

Pa Eva.

Kočičky

                                                                                       

                                                       Není kočka jako kočka.
                   
                                                                             

                                                                     
                                                                     Elegantní

Hravé

Roztomilé

Mazlivé

A naše.

Ale jsou i takové na které čekáme a když je konečně sluníčko povytáhne ven ,tak pro mě jeto balzám na duši.

Mám ráda zimu,ale jaro ještě raději .A už se nemůžu dočkat,až uklidím zimní bundu a s tou bundou i všechna nachlazení ,virózy a rýmy,páč už mě to fakt nebaví.

Teď je to jen na něm ,na sluníčku.

Tak pojď a pořádně nás i tu zemičku prohřej (no dneska to asi nevyjde) .

Snad zítra? 

Pěkný i když zamračený den přeje Eva.