čtvrtek 17. března 2016

24 nebo 48

Dlouho,předlohou jsem tu nebyla.

Né ,že bych nechtěla,ale nějak se nedostává toho času.
A tak jsem si představila, co bych všechno stihla mít tak 48 hodinový den.

....začala bych pěkně pomalounku ,probuzením . Nejlépe až se vyspím do růžova .Uvařila bych si čajíček a namazala rohlíček máslem a jedla ho nejméně půl hodiny.Ti co znají hltavé svačiny a obědy na které mají 15 minut v práci ,by po pěti minutách zjistili ,že už nemají co jíst. No nic pokračujeme dál. Ranní hygiena by byla delší .Čištění zubů né 2 minuty ,ale co nejdýl. Máme jenom jedny, teda někdo i dvoje - v hrnéčku,takže přičteme dalších 10 minut. Trošku upravíme ten obraz před námi,ať se po otevření vchodových dveří nedá paní pošťačka na útěk.
Malinko poklidíme,nebudeme přehánět. Zvířena, co dorazí odpoledne si brloh upraví podle svých představ a na co ta snaha.
Uvařím si kafíčko ,upeču buchtu, nachystám si něco dobrého k obědu,vezmu psa a sebe na hodinovou procházku a rovnou samozřejmě nakoupím.
Unavená z 10 km procházky si sedám do křesla a beru do ruky pletení a musím dodělat papučky, pro další mimísko. Jo v práci nám populace stárne .Za chvíli naše firma ,která lákala do mladého kolektivu ,bude lákat nové síly do klubu babiček.
Už mě od pletení bolí ruce. A nejen ruce,hlavně ta zadnice.
Umejeme nádobíčko,které nám zůstalo  po dobrém obědě a nachystám si žehleníčko.
Zase nádherně strávených cca 120 minut.
Potom půjdu na kávičku k rodičům,opět beru psa a zpáteční cesta vede okolo rybníka.
Doma už čekají děti. Budeme se asi učit. Teda až se děti nají, převlíknou ,vykonají obvyklé potřeby (správný sedlák si nosí ....... domů).Tak prý už můžeme.
V mezičase nakrmime psa,kocoura,křečka a taky opět děti. Pozor to je ještě svačina,večeře přijde později.
Jooo a během dne přikládáme do kamen ,pokud nám nevyhasla a opět nezatápíme. Což se stává ,páč rozkazy typu -jdu ven ,přilož- jsou neprovedeny.
A teď něco poklidit venku na zahradě. Když nic jiného,tak aspoň poklady po našem panu psovi. A jdeme domů chystat opět něco k žvanci.
Už se chýlí tento den ke konci a ještě jsem neviděla Prostřeno,Zprávy a tři seriály všechny v osm hodit .Jen každý na jiném programu. Však hurá za dálkový ovladač.
My to spolu nějak zvládneme.

Co jsem nezvládla ,tak nějak jít do práce. To se mi do toho dne nějak nevešlo. Ale já vím ,že to do těch 24 hodin musím nějak dostat. Takže je vám jasné ,že se bude zkracovat.
Vstávání na povel,snídaně v poklusu ,zuby dvě minuty,pošťačka to holt musí vydržet,pes taky ,pletení dvě řady,uklízení se smrskne na nádobí od šlichty k obědu,na kafe se k našim nepůjde a prádlo počká.
S dětma si každodenní rituály užije manžel.
PROTOŽE JÁ MÁM ODPOLEDNÍ.
 Eva







Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...