úterý 5. února 2013

Zápis do 1 třídy



Dnes nás čeká velký den. 

Uvidíme jestli budeme mít v září  školáka ,nebo budeme ještě rok pokračovat ve školce.
Vojtíšek je levák, a i když se snaží psát i malovat máme trošku problém. Je narozený koncem června a i to vím ,že může být problém.
Tak uvažuji o odkladu. Vím ,že jsou na to rozdílné názory,ale přece jen se sním budu učit já a ne někdo cizí ,že jo.
A po zkušenostech se starším synem ,který je také narozený koncem června bych raději chtěla předejít těm problémům,kterým jsme museli čelit při každodenním učení. 

Co jsme se učili v září ,synátor pochopil a byl schopen používat bez problémů tak za půl roku.A  po návštěvě Pedagogicko psychologické poradny a zjištění ,že mohl jít o rok později mě to mrzí. Kluk je to šikovný a bystrý,ale vada ve psaní a nepozornosti nám to učení trošku  ztížila. A přišli jsme na to až ve čtvrté třídě . A to díky  jeho paní třídní učitelce.
A pří mé nezkušenosti co se týče rozpoznání nějaké vady nebo poruchy a nepochopení učiva jsme doma prožívali trochu peklo.

A tak s dovolením všech co jsou zásadně proti odkladu chci předejít těm nepříjemným chvilkám.
A to nemluvím o tom,že jsem při učení staršího syna byla na MD.
Teď ,když chodím do práce a máme s manželem opačné směny kvůli dětem,tak si to nedokážu představit jak manžel dělá vlnky ,čárky ,kolečka s prvňáčkem a do toho šesťák přijde s dějákem ,matikou,angličtinou a geometrií.

 Přestup na druhý stupeň a do toho prvňáčka tak to bude pěkná řádka dalších šedivých vlasů a horkých telefonátů do práce, kde se nachází vždy jeden z nás. A ten co je v práci je na tom sec sakra líp.
A jen naděje právě toho odkladu nás tak trochu uklidňuje,že budeme mít na kluky při učení víc času .

Tak nám držte palce. Já vím ,že to vypadá ,že chci prodloužit dítěti dětství. Ale o tohle mi fakt nejde. Já jen nechci prožívat to čím jsme procházeli s Martinem .
A on chudáček sám nepochopen musel trpět ty máminy výlevy vzteku a bezmoci,jak naučit pěkné O a nesedět u toho do šesti do večera.

Už toho bylo dost, toho skuhrání. Mějte se pěkně a pak dám vědět jakpak jsme dopadli.
Eva

6 komentářů:

  1. Evka, každé dieťa je úplne iné. A len ty ako mama to dokážeš najlepšie posúdiť, najmä ak už máš jednu skúsenosť, čo je pre tvoje dieťa najlepšie. Takže neber ohľady na okolie!
    My máme obe deti októbrové a každé tak odlišné! Rebi išla dokonca do školy skôr, mesiac pred svojimi šiestimi narodeninami, ale u jakubka to bude naopak, pekne si počká svoj čas. my ako rodičia s nimi trávime najviac času a vieme posúdiť čo je pre ne najlepšie a rada nestranného človeka, odborníka nám pri tom môže pomôcť.

    Držím palčeky, aby si dokázala v tom dianí nájsť pokoj a uspokojenie, že robíš pre synka to najlepšie:)) Gabi

    OdpovědětVymazat
  2. Evi dneska jde syn už podruhé k zápisu, loni jsem taky zažádala o odklad a sama vidím, že jsem dobře udělala.....tak že rozhodni se podle toho jak co cítíš..

    OdpovědětVymazat
  3. Evi, pokud to tak cítíš, tak je to určitě správné. My jdeme k zápisu v sobotu, nejprve jsem o odkladu vůbec neuvažovala. Až teď o vánočních svátcích jsem nad tím začala přemýšlet, ale jak se blíží zápis, opět mě tato myšlenka opouští. Vašík se už moc těší, až bude školák, až se naučí číst a stále o tom mluví ... takže se bojím, že by se na nás zlobil, kdyby jsme se rozhodli ho nechat ještě ve školce. A jen tak na okraj ... je starší, než tvůj syn, narodil se v lednu a také jsem o tom uvažovala. Já sama jsem narozena v červnu a moji rodiče, také litovali, že jsem nešla o rok déle.
    Ať se vám u zápisu líbí a budu zvědavá, jak s nakonec rozhodnete ... Věra

    OdpovědětVymazat
  4. Evi, já pro odklady moc nejsem, ale synka neznám....Kdo ho zná lépe, než máma. Poraď se s někým, hlavně, aby si mu věřila ty, zkušený, ale nazávislý pohled je nutný!
    Držím vám palce, hlavně, ať jste v klidu a spokojení. 1. třída je radost, né stres!
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj, Evičko! Dnes jsi se stala příznivcem mého blogu a díky tomu jsem objevila Tvůj blog. S dovolením jsem si hned přečetla Tvoje článečky ohledně zápisu do první třídy a problémům s ním spojeným. Se starším synem jsem zažívala něco velmi podobného, protože je také levák, narozený při celkem traumatickém porodu, takže nějaké to dys se dalo předpokládat. Naštěstí to byla "jen" dysgrafie a hyperaktivita. Jako čunče píše dodnes a nikdy už to lepší nebude,s tím jsme se smířili. Hyperaktivita ho na prahu puberty pomalu opouští, občas se projeví nadměrnou touhou lítat, přeskakovat všechno možné, takže naše procházky se otočí v jeden velký městský parkur, jak tomu říkám :o) mladší dcera je narozenám koncem května, k zápisu jdeme za rok, takže na vše je ještě brzy. Ale zatím kreslíme naprosto stejně, občas se nám podaří i nějaký ten hlavonožec :o) budu Ti opravdu velmi vděčná, pokud se budeš o svoje zkušenosti a zážitky s prvňáčkem dělit, budu je nasávat jak houba.Děkuji a přeji krásné dny bez stresu! LenkaH.

    OdpovědětVymazat
  6. Každá máma zná své dítě nejlép. ELiška je koncem července a začínala před 6. narozeninami číst, tak do školy šla, i když byla hyperaktivní a tužku držela jak "prase kost". Taky je levák, ale jsem ráda, že jsem ji v 6 letech do školy dala. Jenda na školu nemá, vím to, snad bude za rok líp.

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...